DETAILU NOTISIA


KRIATIVIDADE IHA LALETEK ; ENTRE MEHI PEJI-M NO REALIDADE ESPIRITU VOLUNTARIU NE'EBE MIHIS

Pineapple

FEATURE : 

KRIATIVIDADE IHA LALETEK ; ENTRE MEHI PEJI-M NO REALIDADE ESPIRITU VOLUNTARIU NE'EBE MIHIS

Husi: Ekipa GCI-MJDAK

Iha laletek Suku Fatukeru no Lau-Ala, Ermera, ne’ebé mahon-been dadeer nian sei belit hela iha kafé-hun sira, iha mehi boot ida ne’ebé foin de’it moris liuhusi programa Empoderamentu Juventude Inovativu-Mudansa (PEJI-M). MJDAK lori ona "ahi-oan" inovasaun nian liuhusi Asosiasaun Tane Juventude "ATJ" hodi halibur grupu haat "4" mai husi grupu Turizmu komunitariu hanesan MFHNE, TNL, TAM no JIMA iha munisipiu Ermera hodi halo inovasaun ba aihan lokal no Turizmu Naturál. Maibé, bainhira ekipa GCI-MJDAK tun ba kampu iha loron 19-20 Fevereiru 2026, ami deskobre katak dezafiu boot liu la’ós mai husi ekipamentu no estrada, maibé mai husi "iis" foin sa’e sira-nian rasik.

Inovasaun ne’ebé Mesak

Iha Lau-Ala, vizitante sira bele goza jus naturál husi fehuk-midar no lakeru, produtu kmanek ne’ebé transforma husi liman foin-sa’e nian. Tiago dos Santos husi ATJ, Floriano do Carmo Afonso husi MFHNE no Americo Reis husi Turizmu Natural Lau-Ala  "TNL" mak sai hanesan "motór" ne’ebé kontinua dudu roda inovasaun ne’e. Sira mak prova katak konesimentu husi formasaun Dezembru liubá bele transforma sai osan no serbisu.

Maibé, imajen kmanek ne’e iha sorin seluk ne’ebé iha falla. Iha fatin kmanek sira-ne’e, jestór sira hanesan luta mesak. Formasaun PEJI-M ne’ebé MJDAK fó, uluk nakonu ho partisipante, maibé realidade iha kampu hatudu katak foin-sa’e barak mak "iis-badak".

Bainhira Formasaun Remata, Espírito mós Lakon.

Istória PEJI-M iha Ermera hanesan ai-knanoik ida ne’ebé fó lisaun kle’an. Iha fulan Novembru 2025, ksolok nakonu bainhira MJDAK asina ASH ho grupu ualu. Iha duni vizaun atu dudu foin-sa’e Ermera sai modernu. Maibé, fulan ida ka rua de’it hafoin realizasaun atividade, foin-sa’e balun ne’ebé uluk "promete" atu serbisu hamutuk, komesa lakon ida-idak.

Husi grupu ne'ebé uluk iha ema na'in 4, agora foin-sa'e ida ka rua de'it mak kontinua tuba metin iha laletek Lau-Ala no Fatukeru. Espírito voluntáriu ne'ebé uluk naroman, komesa mihis. Dezafiu ne'e presiza atensaun tebes: MJDAK fó ona kapasidade, maibé kapasidade ne'e sei sai saugati se foin-sa'e sira la iha "fuan" hodi kaer metin oportunidade ne'ebé iha.

Lisaun husi Fatukeru no Lau-Ala: Luta la’ós de’it kona-ba Osan

"Uluk foin-sa’e sira-nia luta mak lori fíziku, maibé agora ita luta liuhusi kriatividade," dehan Tiago dos Santos. Maibé nia liafuan ne'e agora sai hanesan ezame boot ba foin-sa'e sira iha Ermera: Atu kontinua sai kriativu, presiza konsisténsia. Inovasaun la'ós de'it halo jus dala ida, maibé oinsá kontinua prepara menu ba vizitante sira loron-loron maske hasoru susar. 

Memoria treinamentu Dezembru 2025 nian, foin-sa'e sira aprende oinsá halo kulinária modernu husi produtu lokál. Maibé, observasaun GCI nian hatudu katak dezenvolvimentu fíziku "estrada no uma dignu" fásil liu atu sukat, duké dezenvolvimentu mentalidade "espíritu serbisu".

Mehi ne'ebé Presiza Sustenta

Bainhira ekipa GCI-MJDAK fila ba Dili, ami la’ós de’it lori dokumentasaun vídeo no foto, maibé ami lori relatóriu ida ne’ebé nakonu ho kuestionamentu. Ermera hatudu ona katak mehi PEJI-M nian bele sai realidade, maibé realidade ne'e sei namlele hela se foin-sa'e sira kontinua hein de'it rezultadu instantáneu.

Mehi MJDAK nian mak hodi haree foin-sa'e sira "ukun an" iha ekonomia. Maibé foin-sa'e sira tenke komprende katak Governu bele loke odamatan, maibé sira rasik mak tenke la'o tama ho ain rasik no hakat ho nafatin espíritu "Adeus Konflitu, Bem-Vindo Dezenvolvimentu"maske mahon-been Ermera nian malirin tebes.

#MídiaMJDAK

komentariu

MídiaMJDAK
19 - 02 - 2026

IMAJEN SELUK

Eventu Nasional/Munisipiu

Eventu Nasional/Munisipiu

Nelyo Isaac Sarmento

Ministro MJDAC

MINISTÉRIO DA JUVENTUDE, DESPORTU, ARTE E CULTURA

Jorge Soares Cristovão

Sekrétario Estado

SECRÉTARIO ESTADO ARTE E CULTURA

Eventu Internasional

- LEJISLASAUN -

  • Orgánika Ministériu Juventude, Desportu, Arte no Kultura Download
  • Decreto Lei Komisaun Nacional do Desportu
        Decreto Lei No 60/2023 de 24 de Agusto Download
  • Resolução do Governo
        Politika Nasional ba Arte no Kultura Download